3.1.06

Tunelování dříve, nyní a v budoucnosti

Případ podnikatele Tomáš Pitra vyvolává otázku, zda někdy bude české podnikatelské prostředí úplně „čisté“. Ať už je Pitr vinný či nikoli, odpověď je záporná: kradlo se vždy v průběhu celé lidské historie a bude se krást i v budoucnosti.

Rozdíl je „pouze“ v tom, zda jde o ojedinělé případy či o masový jev. Mnozí mohou kupříkladu poukázat na dobu 90. let jako na éru divokého kapitalismu, kdy bylo dovoleno vše. Ve srovnání s tehdejšími poměry je dnešní stav opravdu mnohem spořádanější. Koncem roku 1995 například proběhla nechvalně známá „akce fondy“ pod příznačným a velmi přiléhavým heslem „drobní akcionáři, plačte“ – její přípravy mimochodem jako první odhalily Lidové noviny v září 1995.

Hlavní aktéři této akce byli sice stíháni, ale v důsledku slabé kvalifikace justičního aparátu a pravděpodobně i politické vůle byli osvobozeni. Jeden z nich to dokonce dotáhl až na poradce ministra financí Ivo Svobody a později dokonce vyhrál i soudní spor ohledně označení své osoby jakožto „tuneláře“. Pan Tykač je tedy zcela bezúhonný občan a soudním rozsudkem potvrzený netunelář. Milan Šrejber, jehož akcionáři nikdy plakat nemuseli, naopak ve vězení skončil – přestože jeho „zločin“ byl jen stěží hodný tohoto označení.

V roce 2005 již žádná pohroma klientům fondů nehrozila. Naopak, podílové fondy se staly jedním z nejpopulárnějších nástrojů uložení peněz. Český klient má široký výběr domácích i zahraničních fondů, může investovat do dluhopisů i akcií, nabízejí se i moderní garantované fondy a specializované odvětvové fondy. Žádné tunelování fondů již nehrozí, protože funguje standardní evropská legislativa, Komise pro cenné papíry, systém depozitářů a nezávislý audit. Tunelování fondů je definitivně minulostí. Komu za to vděčíme? Jde o přirozený vývoj a proces učení: zákonodárci se naučili psát lepší zákony (přesně řečeno, z větší části je opsali od Lucemburčanů), auditoři se naučili lépe auditovat, a tak dále. Česká republika je v odvětví kolektivního investování již součástí vyspělého světa.

Tím není řečeno, že se ve vyspělém světě nekrade. Hospodářská kriminalita doprovází lidstvo přinejmenším od doby, kdy vznikly první firmy. Tomáš Pitr není jediným světovým podnikatelem, který je na útěku. Existuje mnoho jemu podobných. Světovou proslulost si získal americký obchodník Marc Rich, který měl na svědomí padesát obvinění z daňových úniků a z ilegálního obchodování s režimem ajatolláha Chomejního. Rich byl na útěku od roku 1983. Žil hlavně ve švýcarském kantonu Zug a investoval v řadě zemí na celém světě.

Jeho stíhání bylo ukončeno kontroverzní amnestií od Billa Clintona v poslední den trvání jeho prezidentského úřadu. Pravděpodobný důvod? Paní Richová darovala Demokratické straně příspěvek ve značné finanční hodnotě, pravděpodobně přes milión dolarů. Ihned po obdržení prezidentské milosti se Rich pustil do výnosných obchodů s režimem Saddáma Husajna v rámci programu „ropa za potraviny“. Jak známo, tento program skončil obrovským korupčním skandálem. Investoval též v České republice, konkrétně do nemovitostí na Karlíně. „Skutečně věříme této zemi,“ pochvaloval si v roce 2001 Hans Jorg Brun, Richův zástupce v České republice. Díky za důvěru, pane Richi.

Ve vyspělém světě se občas vyskytnou i případy klasického tunelování fondů, avšak vždy jde jen o tzv. hedge fondy, které nejsou určeny drobným investorům. U hedge fondů se předpokládá, že jejich klienti jsou velmi zkušení, schopní nést riziko a že v případě potřeby mohou provést vlastní due dilligence, neboli hloubkovou analýzu. Hedge fondy proto nejsou nijak regulovány. Proto se čas od času vyskytne skandál. V srpnu 2005 zmizel ze svého bydliště ve Westchesteru ve státě New York manažer fondu Bayou. Zanechal jen lístek se vzkazem klientům „buďte trpěliví, ozvu se hned, jak bude možné“.

Z celkové sumy přesahující 300 miliónů dolarů uvidí klienti fondu Bayou zřejmě jen něco přes 100 miliónů, které se policii podařilo dohledat. Ani tak to však není úplně špatný výsledek. Podobné případy, které se stávaly před lety, často končily ztrátou veškerých finančních prostředků. Vedlejším efektem války proti terorismu je totiž zvýšený dohled nad mezinárodními finančními transakcemi. Tuneláři budou mít proto v budoucnosti zřejmě daleko větší problémy než měli doposud. V České republice stejně jako ve Spojených státech.

psáno pro Lidové noviny

Žádné komentáře: